Miky T.
Asi nejdříve bych napsal proč jsme zvolili tento způsob výuky.
Minulou sezónu jsme Mikyho začali učit lyžovat a přišlo nám úplně nesmyslné ho učit plužit a když se to naučí, tak ho to zase pracně odnaučovat. (I když plužit se naučil a myslím, že v těžších podmínkách se mu to hodí). Proto jsme začali hledat alternativu. A našli jsme děti bez pluhu, což se nám zdálo rozumné, logické a hlavně funkční.
Za posledních deset a asi i víc let se lyže strašně změnili, ale způsob výuky ne.
Pokrok – je neuvěřitelné, jak rychle Miky dokázal zvládnout jízdu v obloucích. Po první lekci před Vánoci, jsme strávili pár hodin cvičením a druhý den byl schopný sjet na Kašperkách celou sjezdovku v obloukách. A dnes jsme jezdili na Zadově, Miky zvládá pomu, sedačku, v obloukách sjede modrou i červenou sjezdovku.
Pouští se do funparků, projíždí lesem a na skokánky. Zvládá slalom mezi brankami.
Získal na lyžích takou jistotu nebo stabilitu (nevím úplně přesně jak to říct), když se něco úplně nepovede, tak ho to nerozhodí, spoustu věcí ustojí a nepanikaří.
Samozřejmě je třeba spoustu věcí zlepšovat, ale hlavní je, že ho lyžování baví a je schopen na lyžích strávit pomalu celý den:)
Výbavu hodnotit nemůžu, máme svoji, ale vzhledem k tomu, že jde o stejné lyže, tak ty mě moc překvapili a jsem z nich nadšen.
Bezpečnost? Miky si dává na sjezdovce pozor na ostatní, ale i přesto se třeba včera stalo, že ho jeden kluk zezadu srazil. A od té doby si uvědomuje, že je třeba dávat pozor i za ostatní. takže se snaží rozhlížet nejen při rozjezdu ale i v každém oblouku. Někdy je zbytečně moc rychlý při dojezdech k vleku, ale pracujeme na tom:)
Omlouvám se, že píšu takhle páté přes deváté, ale snad Vám to dá nějakou zpětnou vazbu.
Myslím, že kroužek je perfektní začátek a pak už jen lyžovat co nejvíc to jde.
Jarda T.